Kristus Vassule: "Rusko bude vzorom pre všetky národy."e-republika.cz/HomePage
Ruská renesancia je pozoruhodná
Autor: Frederick William Engdahl - Publikováno: 15.03.2015 08:49
e-republika.cz/article3044
Je ironií, že „nevyhlášená válka” Washingtonu a NATO proti Rusku vyvolala tuto pozoruhodnou renesanci ruského ducha. Poprvé po mnoha letech se Rusové začínají cítit dobře a vnímat, že jsou ti dobří ve světě, v němž je několik velmi špatných lidí.
F. W. Engdahl je konzultant pro strategická rizika a lektor. Vystudoval politologii na Princetonské univerzitě a je autorem několika bestsellerů o ropě a geopolitice. Píše exkluzivně pro internetový časopis "New Eastern Outlook".
V Rusku se začalo dít něco pozoruhodného a překvapivého. Místo toho, aby se Rusko cítilo ponížené a v depresi, dalo do pohybu něco, co bychom mohli nazvat jistým druhem renesance, znovuzrozením národa. Děje se tak navzdory či právě proto, že Západ vedený takzvanými neokonzervativci z Washingtonu se pokouší o vše možné, včetně ukrajinské války na jeho prahu, dosažení kolapsu ruské ekonomiky, ponižování Putina a vykreslování Rusů pouze v černých barvách. Rusko v tomto procesu znovu nachází kladné stránky své kultury, svého lidu a své země, které byly dlouho zapomenuty nebo potlačeny.
Moje první návštěva Ruska se udála před více než dvaceti lety, v květnu 1994. Byl jsem pozván jedním moskevským ekonomickým think-tankem, abych pronesl nějaké kritické poznámky o MMF. Měl jsem pak dojem, že kdysi skvělí lidé byli poníženi a ztrácejí poslední zbytky své životní energie. Po širokých moskevských bulvárech uháněli mafiáni ve zbrusu nových limuzinách značky Mercedes 600 s tmavými okny a bez poznávacích značek. Všude panovalo bezpráví, od Američany podporovaného prezidenta Jelcina až do krámku v zapadlé ulici. „Harvardští hoši”, jako jsou Jeffrey Sachs, Anders Aaslund a George Soros, se snažili po celém městě vyčenichat nové způsoby, jak zenužít a vydrancovat Rusko pod nálepkou „šokové terapie” a „tržně orientovaných reforem”, což jsou jen jiné výrazy pro „vydejte nám všechno vaše rodinné stříbro”.
Počet lidských obětí traumatu z totálního kolapsu života v Rusku po listopadu 1989 byl ohromující. Dalo se to každý den vycítit z očí Rusů v ulicích Moskvy – taxikářů, matek na nákupech, obyčejných Rusů.
Dnes, asi o dvě desetiletí později, je Rusko opět v konfliktu s nepřítelem ze Západu, s NATO, které se jej pokouší nejen ponížit, ale opravdu zničit jako funkční stát, protože pouze Rusko je schopné zkřížit plány těch západních elit, které jsou za válkami na Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Iráku, Afghánistánu, ale i v Africe a Jižní Americe.
Při mých nedávných návštěvách Ruska v minulém roce, stejně jako v mnoha diskusích s různými svými známými z Ruska necítím depresi, ale spíše nový pocit hrdosti, odhodlání, jisté znovuzrození něčeho, co bylo již dlouho skryto.
Bumerang sankcí
Vezměte si jen sankční válku, ke které Obamova vláda přinutila Německo, Francii a ostatní neochotné státy EU. Oddělení amerického ministerstva financí pro finanční válku atakovalo rubl. Zkorumpované ratingové agentury z Wall Streetu, jež jsou pod vlivem Washingtonu, snížily ohodnocení ruského státního dluhu na úroveň „odpadu”. Saúdové v součinnosti s Washingtonem způsobili volný pád cen ropy. Chaos na Ukrajině a sabotáž ruského Jižního proudu ze strany EU, to vše mělo vyděšené Rusko srazit na kolena. Nestalo se tak.
Již dříve jsme podrobně informovali o tom, že Putin a rostoucí počet vlivných ruských průmyslníků, z nichž někteří jsou titíž, kteří před několika lety uprchli ze svých londýnských nóbl rezidencí, se rozhodli postavit se na odpor a bojovat za budoucnost Ruska jako suverénního státu. Ouvej! To se nemělo stát v globalizovaném světě rozpouštění národních států. Národní hrdost už byla považována za stejný relikt minulosti jako zlato. V dnešním Rusku to však neplatí.
22. února, při prvním výročí nehorázného převratu, který Spojené státy zorganizovaly v Kyjevě a jímž instalovali k moci samozvaný režim samozvaných neonacistů, kriminálníků a údajného scientologa, premiéra Jaceňuka, …