Dobrý den, pane prezidente. Česko i Slovensko si samostatně prošly cestu až do Evropské unie. Poměrně dlouho to byla cesta přímá, téměř nezpochybnitelná, potom však přišly problémy Řecka, později migrační krize. Začíná se znovu mluvit o hranicích a konci volného pohybu osob v rámci Schengenu. Vidíte tam nějaký větší prvek dezintegrace nebo dokonce začátku konce celé Evropské unie?
Rozhodně ne. Já jsem eurofederalista a já jsem stoupenec další integrace Evropské unie, a právě proto kritizuji již delší dobu absolutní neschopnost Evropské unie plnit svoji základní funkci, a to je ochrana vnějších hranic. Protože to, o čem mluvíte Vy, to znamená rozpad Schengenu, zavedení národních hranic, je velmi nákladná a zbytečná operace, která je nutná pouze tehdy, jestliže Evropská unie nesplní svoji základní úlohu. A bohužel tam se žvaní, žvaní, žvaní. Evropská unie se chová, jako kdyby migrační krize neexistovala. Teď se trochu probudila a rozhodla se, že zavede evropskou pohraniční stráž. Víte v jakém rozsahu, pane redaktore? Patnáct set mužů. Patnáct set mužů proti statisícům uprchlíků, kteří se valí do Evropy. A to, že Itálie a Řecko není schopno zřídit hotspoty, pořád to jenom slibují, tak já se ptám, na co má Itálie armádu, na co má Řecko armádu? Ty hotspoty mohly dávno existovat, mohli se odfiltrovat lidé, kteří mají právo na azyl, a ti ostatní vrátit zpátky. A poslední poznámka, má-li se Evropská unie zachránit, nemá-li se schengenský prostor rozpadnout, je nutné říci jedno jediné tvrdé slovo, a to slovo je deportace. Zatím nebyl vrácen jediný uprchlík, i když to třeba byl prokazatelně ekonomický imigrant, který neprchal před válkou. No a teď švédský premiér po vraždě té pečovatelky, to jste určitě zaregistroval, oznámil, že Švédsko, kdysi liberální země, bude deportovat osmdesát tisíc lidí. A je to tak správně.
Co by v tomto kontextu mohla udělat Slovenská republika, respektive Česká republika? My přece nemáme takový mohutný problém s migrací a s tou migrační vlnou. Těch migrantů na Slovensku a v Česku není až tolik.
Tak zaprvé, já předpokládám, že v tomto roce, bohužel, se migrační vlna převalí jak přes Česko, tak přes Slovensko z toho prostého důvodu, že dojde-li k uzavření německo-rakouských hranic, což nemůžete vyloučit, tak jsme tranzitní země do Německa, ale samozřejmě Německo pak tyto lidi zase bude vracet do zemí, odkud přišli, pokud to budou ekonomičtí migranti. Kromě toho velmi opatrné odhady říkají, že těch uprchlíků, i když finský prezident nedávno prohlásil, že nejsou uprchlíci, že jsou jenom migranti, takže těch uprchlíků bude nejméně dvakrát víc, než v minulém roce. No a Německo, Rakousko už teď praská ve švech, tak si představte, co bude, jestliže tam dorazí dvojnásobně větší, trojnásobně větší, migrační vlna.
Jak by bylo možné zvrátit tento nepříznivý vývoj v Evropské unii?
Když už nemáme evropskou armádu, vytvořme ad hoc jednotky, do kterých každá členská země pošle, dejme tomu, tisíc vojáků. Tak to máte dvacet osm tisíc vojáků pohraniční stráže, místo těch směšných patnácti set, a klidně pomáhejme Řekům, Italům na jejich území, protože tam přišli a tam mají podle dublinských dohod zůstat. Je to první bezpečná země pro ty, dejme tomu, uprchlíky. Tak tam bychom jim měli pomoci při budování těch hotspotů, registračních středisek, snímání otisků prstů, ale také je potom vracet, pokud možno z těch zemí prvního záchytu, do zemí, odkud přišli.
Vy sám jste se nazval eurooptimistou až eurofederalistou a v celé této situaci většina lidí vyzývá k větší soudržnosti, k větší, hlubší integraci v rámci Evropské unie, tedy nejen v politické, ale i v bezpečnostní, finanční či fiskální oblasti. Ale na druhé straně kritizujete vládu České republiky, teď bych citoval, kvůli slabé odvaze postavit se tlaku Evropské unie, respektive Evropské komisi. Z jakého důvodu?
Já bych to dokumentoval jedním konkrétním příkladem. Jak Slovensko, tak Maďarsko podaly žalobu u Evropského soudního dvora na Evropskou komisi, právě kvůli té politice kvót, protože ta, podle i mého názoru, narušuje suverenitu členských států. A Česká republika se k této žalobě dosud nepřipojila, a to je jeden z důvodů, proč ji kritizuji.
Je to tedy tak, že v rámci Evropské unie začínají převládat státní a národní zájmy nad t