Jan Campbell
25.12.2015 Vaše věc
Nazvání příspěvku představuje typickou otázku, kterou mi kladli v posledních několika týdnech nejenom studenti, ale i podnikatelé, několik úředníků a veřejných činitelů, především v zahraničí. Protože nejsem v diplomatické službě, mohl jsem si dovolit otevřenost a poukázat na důvody, které mají své prameny v nedávné historii.
S obvyklým zpožděním dorazily do české kotliny informace o cílech jaderného útoku v sovětském bloku. Odtajněné údaje mají 800 stránek. Místa určená k "systematické destrukci" jaderným úderem obsahují civilní cíle. Uvádím tuto skutečnost proto, že zbrojení a používání zbraní nezná parametry dobré vůle, nebo čisté důvěry a nebere žádný ohled na tzv. lidská práva.
V doplnění doporučuji se podívat do dalších archívů, které jasně dokazují, že USA neměly, nemají a nebudou mít problém s válkami do té doby, kdy se války budou odehrávat mimo jejich území. V tomto smyslu je potřeba vidět Ukrajinský konflikt, výhody a nevýhody V 4 pod „záštitou USA“, které se domáhají v Polsku a další trendy. V neposlední řadě ale i sestřelení SU 24 tureckým vojenským letectvem. Takováto chtěná – nechtěná provokace, dnes již prakticky potvrzená samotným Tureckem, se může kdykoliv opakovat v blízké budoucnosti a blízkosti hranic ČR. Je tomu proto, že nelze vyloučit, že se USA rozhodnou předat vojenským – rusofobům rozhodování o nasazení zbraní dovezených z USA a uskladněných na území států již dnes vznikajícího nárazového koridoru. Při opakování podobného incidentu, jakým bylo sestřelení SU 24 v nárazovém koridoru, jakým bylo sestřelení SU 24, musíme počítat s reakcí RF, která může být nejenom pro zemi autora provokace fatální. To již proto, že RF nemá fakticky, ani politicky zájem, si jezdit vyřizovat účty s provokatérem s pomocí vojáků, tanků, letadel, nebo speciálních jednotek, a nemůže bezkonečně být prověřována na trpělivost a rozšiřování zón konfliktů v bezprostřední blízkosti státní hranice RF. Ankara a Baku na kraji geopolitické propasti vítají.
V průběhu roku 2015 jsme měli možnost sledovat a analyzovat celou řadu jevů, které budou i v roce 2016 nadále působit, především negativně. A to jak na veřejnost a trhy, tak i na individuální osudy lidí. Ve zkrácené formě uvedu sedm hlavních nebezpečí, která mohou většině z nás změnit sladký život na trpký.
Prvním nebezpečím je neexistence adekvátního řešení dluhového problému USA a eurozóny. Stačí si připomenout kvalitu lídrů – politiků a skutečnost, že Euro je politická, proto od politických rozhodnutí závisející měna, která nemá udržitelný hospodářský základ. Miliardové investice programu zvaného „kvantitativní uvolňování,“ jejich struktura a dosavadní výsledky, mluví za sebe.
Druhé nebezpečí představují geopolitické změny. Bylo popsáno mnoho papíru a vysloveno mnoho slov popisujících tyto změny. Proto se omezím pouze na hlavní následky. Ukrajinský konflikt, válka v Sýrii, obnovení válečných akcí v Karabachu, územní spory mezi Japonskem a Čínou, migrační krize v Evropě a v neposlední řadě růst vlivu tzv. IS a religiózních konfliktů ve světě potvrzují nejenom růst nestability a rizika většího válečného konfliktu, ale i zvětšující se pravděpodobnosti bojů v blízkosti našich hranic. Hybridní válka se nevede se na konkrétním bojišti, po vyhlášení války, jako tomu bylo v minulosti.
Třetí nebezpečí představuje růst totalitarismu a ztráta občanských práv. Do kontextu uvedeného patří mimo jiné omezení plateb hotovosti, omezení výše vkladů (JP Morgan) a omezení bankovních převodů. Uvedené skutečnosti jsou části trendu, který se obyčejně popisuje jako boj proti terorismu a šedé ekonomice, nebo jako boj proti korupci. Ve skutečnosti se jedná o realizaci Orwellových představ a zrušení finanční nezávislosti občana. Na druhé straně mince se objevilo nebezpečí intervencí bezpečnostní agentury EU zvané FRONTEX proti vůli členských států. Na vyšší úrovni je TTIP s možností anulace státní suverenity v otázkách jurisdikce na základě rozsudku arbitrážního soudu. Toto nebezpečí existuje i po té, co Phillip Morris nevyhrál spor v Austrálii.
Čtvrté nebezpečí představuje „spása Řecka.“ Reakce Řeckého MZV na výroky prezidenta Zemana zatím nepřímo dokazuje, že Grexit byl postaven na vedlejší kolej s pomocí vítězství hlouposti politiků nad hospodářsko – finanční logikou. Toto Pyrrhovo vítězství se nachází na cestě