22.12.2015 Parlamentní listy
Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování…
ROK 2015 – A CO DÁL? Na letošní rok budeme možná jednou vzpomínat jako na první schod na cestě do pekel. Takto nekompromisně reagoval na souhrn nejzásadnějších mezinárodních letošních událostí někdejší ministr a bývalý diplomat Jaroslav Bašta. Polarizaci české společnosti srovnal s tou v období let 1938–1945. Tehdy prý také kolaboranti s Hitlerem měli asi patnáctiprocentní podporu veřejnosti a většina byla ostře proti.
Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
Kdybych byl optimista, tak bych si myslel, že rok 2015 byl výjimečný a přelomový. Bohužel nikoliv, spíše představoval cosi jako demoverzi toho, co nás čeká v blízké budoucnosti ve větším. Pokračování ekonomické krize, války, teroristické útoky a hlavně masivní nelegální migrace, s největší pravděpodobností v režii Evropské komise. Možná na něj budeme vzpomínat jako na první schod na cestě do pekel.
Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
Migrační krize se stala tak významnou událostí, že zastínila dvě zástupné války mezi Západem
Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování…
ROK 2015 – A CO DÁL? Na letošní rok budeme možná jednou vzpomínat jako na první schod na cestě do pekel. Takto nekompromisně reagoval na souhrn nejzásadnějších mezinárodních letošních událostí někdejší ministr a bývalý diplomat Jaroslav Bašta. Polarizaci české společnosti srovnal s tou v období let 1938–1945. Tehdy prý také kolaboranti s Hitlerem měli asi patnáctiprocentní podporu veřejnosti a většina byla ostře proti.
Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
Kdybych byl optimista, tak bych si myslel, že rok 2015 byl výjimečný a přelomový. Bohužel nikoliv, spíše představoval cosi jako demoverzi toho, co nás čeká v blízké budoucnosti ve větším. Pokračování ekonomické krize, války, teroristické útoky a hlavně masivní nelegální migrace, s největší pravděpodobností v režii Evropské komise. Možná na něj budeme vzpomínat jako na první schod na cestě do pekel.
Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
Migrační krize se stala tak významnou událostí, že zastínila dvě zástupné války mezi Západem
(především USA) a Ruskou federací na východní Ukrajině a v Sýrii. Není divu, v Evropě se dnes nachází přes milion lidí, převážně mladých mužů, o kterých víme velmi málo. Zvláštní je, že vedení EU, jež se ve vztahu k čínským, ruským, běloruským a dalším turistům vyznačuje až obsedantními obavami o evropskou bezpečnost (podobně jako se před naším vstupem do Schengenu chovali i k nám), není nijak znepokojeno tím, že přicházejí poutníci za lepším životem ze zemí, které představují nejvyšší bezpečnostní riziko s ohledem na terorismus, výrobu a pašování narkotik a násilnou kriminalitu. Je zjevné, že z pohledu občanů členských států Evropská unie selhala. Povaha tohoto selhání však svědčí o tom, že to není neschopnost, ale záměr. Migranti jsou velmi účinným nástrojem ve válce proti evropské civilizaci.
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních týdnů alespoň z hlediska médií působila tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?
Ano, česká politika se v souvislosti s migrační krizí polarizovala nebývalým způsobem, který má obdobu snad jen v období 1938–1945. Jen tehdy měli kolaboranti s nacisty podporu asi 15 % občanů a většina byla ostře proti. Stejně jako tenkrát mají zastánci migrace na své straně propagandistickou mašinerii. Domácí i cizí. Prezident Miloš Zeman se stal terčem nenávisti této hlučné menšiny kvůli svému vítězství ve volbách, ne kvůli svému rozumnému postoji k migraci.
To samé se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové.
V západní Evropě mají zkušenost s migrací už přes padesát let, a tak dobře vědí, kdo přichází s dobrými úmysly a kdo jen za lepším životem. A rozlišují mezi jednotlivými kulturními okruhy a různými náboženstvími. Současní zájemci o evropský blahobyt shodou okolností patří k těm, s nimiž mají jen ty nejhorší zkušenosti. A dobře vědí, že jejich sociální stát se zhroutí, když počet
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních týdnů alespoň z hlediska médií působila tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?
Ano, česká politika se v souvislosti s migrační krizí polarizovala nebývalým způsobem, který má obdobu snad jen v období 1938–1945. Jen tehdy měli kolaboranti s nacisty podporu asi 15 % občanů a většina byla ostře proti. Stejně jako tenkrát mají zastánci migrace na své straně propagandistickou mašinerii. Domácí i cizí. Prezident Miloš Zeman se stal terčem nenávisti této hlučné menšiny kvůli svému vítězství ve volbách, ne kvůli svému rozumnému postoji k migraci.
To samé se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové.
V západní Evropě mají zkušenost s migrací už přes padesát let, a tak dobře vědí, kdo přichází s dobrými úmysly a kdo jen za lepším životem. A rozlišují mezi jednotlivými kulturními okruhy a různými náboženstvími. Současní zájemci o evropský blahobyt shodou okolností patří k těm, s nimiž mají jen ty nejhorší zkušenosti. A dobře vědí, že jejich sociální stát se zhroutí, když počet