Zdroj: www.celostnimedicina.cz
Této otázce se lidé věnují od nepaměti. V poslední době probíhá proces přetahování se o pravdivosti, nebo nepravdivosti evoluční teorie. Někdy probíhají až vášnivé diskuse v mediích i na různých konferencích. Diskutuje se o tom, zda má být evoluční teorie dále vyučována na školách, objevují se zprávy, že odpůrci evoluční teorie jsou potlačováni, ztrácejí zaměstnání. Darwinova teorie byla překonána, nicméně se její zastánci opírají o nové poznatky tzv. neodarwinizmu a diskuse probíhají donekonečna. Křesťané mají jasno. Ti, kdo nevěří v Boha a v to, že Bůh dal vznik životu, se musejí držet teorie evoluce, bez ní ateizmus neuspěje. Vědecké, akademické prostředí funguje na bázi evoluce. Úvaha: Bílkovina je pro život nezbytná. Život je vlastně založen na existenci bílkovin. V jádru buňky je DNA, a ta je místem, kde se skládají genetické informace, jež vlastně kódují, co se v těle děje, kódují život. Encyklopedie píše: DNA je pro život nezbytnou látkou, která ve své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program, a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organizmu. Pomocí znaků A C T a G, což jsou zkratky chemikálií adenin (A), cytosin (C) guanin (G), thymin (T), se spojuje spirála DNA do známé dvoušroubovice a na jejich základě vzniká nekonečné množství kombinací. Deoxyribonukleová kyselina (DNA) byla popsána v předminulém století švýcarským lékařem Friedrichem Miesnerem, první důkaz o roli DNA v přenosu genetické informace přinesl v roce 1943. Roku 1953 byl představen dvoušroubovicový model a v šedesátých letech byl rozluštěn genetický kód. Hloubavý člověk tento jev poznal a snaží se jej napodobovat. Mnohé vynálezy vznikají na základě pozorování jevů v přírodě. Nechoďme daleko. Příkladem je digitální televize, v programu vidíte jen nuly a jedničky, ale jde o ten způsob, jak jsou zakódované. Pro příjem obrazu potřebujeme kodér a dekodér, nosič a čtecí zařízení, pak pomocí těchto nástrojů dovedeme obraz zakódovat a odkódovat a výsledkem je obraz v televizi. A podobný proces se odehrává v oblasti DNA člověka, jen místo nul a jedniček jsou ty uvedené chemické prvky obsažené v DNA. Cokoliv buňka podniká v oblasti růstu, její stavby, biochemizmu a vůbec v jejím fungování, se děje podle přesného programu, který není závislý na našem vědomí. Informace zakódovaná v DNA je přepsána na mRNA (messenger RNA, což znamená „poslíček“). Také je známa pod názvy informační nebo mediátorová RNA, která se liší od DNA jednak přítomností ribózy a také tím, že využívá uracil namísto thyminu. Pak probíhá translace - to je proces, kdy informace zapsaná v mRNA je podle přesných pravidel genetického kódu dekódována a je podle ní sestaven řetězec aminokyselin. To je samo o sobě neuvěřitelný proces. Představte si náhrdelník, kde je umístěno asi 20 barevných kuliček, a pokaždé, když dojde ke změně pořadí kuliček, dostanete zcela jiný náhrdelník. Jinými slovy - je tu nekonečný počet variant. Takže se takto vytvoří řetězec aminokyselin a poskládá se do několika rozměrů. Vznikne peptid. A to je pouze malá součástka, řekněme stavební prvek. Anebo vznikne určitý tvar, připodobněme si ho ke klíčové dírce, ke které přináleží rozměrem přesně odpovídající klíč, opačného tvaru, než je klíčová dírka. Při shodě tvarů „klíčové dírky a klíče“ dojde ke spojení, které dá vznik reakci důležité pro existenci buňky, při úklidu buňky, při výrobě energie z jiných chemikálií a při mnohých jiných procesech. Takže bílkoviny, jež jsou uvnitř buňky, pracují na základě kódu. Záhadnou otázkou vědců, hlavně těch, kteří prosazují evoluční teorii, je, kde se vzaly ty genetické informace. Neboť pokud se budeme držet informační teorie, pak hmota sama nevytváří informaci. Buňka se také potřebuje replikovat (je to proces tvorby kopií molekuly DNA), což souvisí s existencí celého organizmu. Aby se to stalo, DNA se musí zdvojit a buňka se rozdělí na dvě identické jednotky. K tomuto procesu potřebujeme bílkoviny. Bez bílkovin nemůže dojít k replikaci, bez bílkovin nebudou žádné životní funkce a naopak bez DNA nedojde k výrobě bílkovin. A tak jsme opět na začátku u citátu: Co bylo dříve – slepice, nebo vejce? DNA, nebo bílkovina? Pro evoluci je toto nepřekonatelný problém. Dovedeme pouze empiricky změřit výsledky procesů, které se odehrály, ale na začátku tohoto procesu jsme nebyli. Ateista prosazuje proces evoluce a uvádí: Důkazem, že je to pravda, je to, že jsme. Křesťan z Božího Slova ví, že život dal Bůh, a důkazem, že je to pravda, je také to, že jsme. A dodává: Bůh je věčný a má veškerou moc.
Této otázce se lidé věnují od nepaměti. V poslední době probíhá proces přetahování se o pravdivosti, nebo nepravdivosti evoluční teorie. Někdy probíhají až vášnivé diskuse v mediích i na různých konferencích. Diskutuje se o tom, zda má být evoluční teorie dále vyučována na školách, objevují se zprávy, že odpůrci evoluční teorie jsou potlačováni, ztrácejí zaměstnání. Darwinova teorie byla překonána, nicméně se její zastánci opírají o nové poznatky tzv. neodarwinizmu a diskuse probíhají donekonečna. Křesťané mají jasno. Ti, kdo nevěří v Boha a v to, že Bůh dal vznik životu, se musejí držet teorie evoluce, bez ní ateizmus neuspěje. Vědecké, akademické prostředí funguje na bázi evoluce. Úvaha: Bílkovina je pro život nezbytná. Život je vlastně založen na existenci bílkovin. V jádru buňky je DNA, a ta je místem, kde se skládají genetické informace, jež vlastně kódují, co se v těle děje, kódují život. Encyklopedie píše: DNA je pro život nezbytnou látkou, která ve své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program, a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organizmu. Pomocí znaků A C T a G, což jsou zkratky chemikálií adenin (A), cytosin (C) guanin (G), thymin (T), se spojuje spirála DNA do známé dvoušroubovice a na jejich základě vzniká nekonečné množství kombinací. Deoxyribonukleová kyselina (DNA) byla popsána v předminulém století švýcarským lékařem Friedrichem Miesnerem, první důkaz o roli DNA v přenosu genetické informace přinesl v roce 1943. Roku 1953 byl představen dvoušroubovicový model a v šedesátých letech byl rozluštěn genetický kód. Hloubavý člověk tento jev poznal a snaží se jej napodobovat. Mnohé vynálezy vznikají na základě pozorování jevů v přírodě. Nechoďme daleko. Příkladem je digitální televize, v programu vidíte jen nuly a jedničky, ale jde o ten způsob, jak jsou zakódované. Pro příjem obrazu potřebujeme kodér a dekodér, nosič a čtecí zařízení, pak pomocí těchto nástrojů dovedeme obraz zakódovat a odkódovat a výsledkem je obraz v televizi. A podobný proces se odehrává v oblasti DNA člověka, jen místo nul a jedniček jsou ty uvedené chemické prvky obsažené v DNA. Cokoliv buňka podniká v oblasti růstu, její stavby, biochemizmu a vůbec v jejím fungování, se děje podle přesného programu, který není závislý na našem vědomí. Informace zakódovaná v DNA je přepsána na mRNA (messenger RNA, což znamená „poslíček“). Také je známa pod názvy informační nebo mediátorová RNA, která se liší od DNA jednak přítomností ribózy a také tím, že využívá uracil namísto thyminu. Pak probíhá translace - to je proces, kdy informace zapsaná v mRNA je podle přesných pravidel genetického kódu dekódována a je podle ní sestaven řetězec aminokyselin. To je samo o sobě neuvěřitelný proces. Představte si náhrdelník, kde je umístěno asi 20 barevných kuliček, a pokaždé, když dojde ke změně pořadí kuliček, dostanete zcela jiný náhrdelník. Jinými slovy - je tu nekonečný počet variant. Takže se takto vytvoří řetězec aminokyselin a poskládá se do několika rozměrů. Vznikne peptid. A to je pouze malá součástka, řekněme stavební prvek. Anebo vznikne určitý tvar, připodobněme si ho ke klíčové dírce, ke které přináleží rozměrem přesně odpovídající klíč, opačného tvaru, než je klíčová dírka. Při shodě tvarů „klíčové dírky a klíče“ dojde ke spojení, které dá vznik reakci důležité pro existenci buňky, při úklidu buňky, při výrobě energie z jiných chemikálií a při mnohých jiných procesech. Takže bílkoviny, jež jsou uvnitř buňky, pracují na základě kódu. Záhadnou otázkou vědců, hlavně těch, kteří prosazují evoluční teorii, je, kde se vzaly ty genetické informace. Neboť pokud se budeme držet informační teorie, pak hmota sama nevytváří informaci. Buňka se také potřebuje replikovat (je to proces tvorby kopií molekuly DNA), což souvisí s existencí celého organizmu. Aby se to stalo, DNA se musí zdvojit a buňka se rozdělí na dvě identické jednotky. K tomuto procesu potřebujeme bílkoviny. Bez bílkovin nemůže dojít k replikaci, bez bílkovin nebudou žádné životní funkce a naopak bez DNA nedojde k výrobě bílkovin. A tak jsme opět na začátku u citátu: Co bylo dříve – slepice, nebo vejce? DNA, nebo bílkovina? Pro evoluci je toto nepřekonatelný problém. Dovedeme pouze empiricky změřit výsledky procesů, které se odehrály, ale na začátku tohoto procesu jsme nebyli. Ateista prosazuje proces evoluce a uvádí: Důkazem, že je to pravda, je to, že jsme. Křesťan z Božího Slova ví, že život dal Bůh, a důkazem, že je to pravda, je také to, že jsme. A dodává: Bůh je věčný a má veškerou moc.