Geologové odhadují stáří sfingy na 800 tisíc let

Jednou z nejzáhadnějších a nejtajemnějších památek na povrchu planety je bezesporu Velká sfinga v Gíze v Egyptě. Je to starověký monument, který dodnes mate výzkumníky již od dob jeho objevu. Nikdo zatím nebyl schopen přesně určit stáří Sfingy, protože o ní neexistují žádné písemné záznamy nebo jakékoliv zmínky v minulosti. Dva ukrajinští vědci již před časem přišli s provokativní teorii, podle níž je Velká Sfinga v Egyptě stará 800 000 let. V té době ale lidé na Zemi ještě neexistovali. Alespoň podle stávajících učebnic dějepisu.

Svou studii představili v roce 2008 na Mezinárodní konferenci geoarcheologie a archamineralogie, která se konala v Sofii. Autoři teorie jsou vědci Maničev Vjačeslav z Institutu environmentální geochemie Národní akademie věd Ukrajiny a Alexandr Parchomenko z Geografického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny.

Výchozím bodem těchto dvou odborníků je změna paradigmatu, kterou před nimi iniciovali jiní výzkumníci John Anthony West a Robert Schoch. Ti rozvířili diskusi, která se jednak snaží překonat ortodoxní pohled na egyptologii s odkazem na možný vzdálený původ egyptské civilizace a zároveň překládá fyzikální důkazy v podobě vodní eroze přítomné u památek v Gíze.

"Problém s datování vzniku Velké egyptské Sfingy přetrvává dodnes, navzdory dlouhodobé historii jejího výzkumu. Geologický přístup ve spojení s ostatními vědeckými metodami umožňují odpovědět na otázku, jaké je relativní stáří Sfingy. Z provedeného šetření vyplývá zásadní vliv vody, která v minulosti památku zaplavila a vytvořila tak v ní seskupení prohlubní na svislých stěnách," vysvětlují výzkumníci.