připravil zajoch

27. 9. 2015  Outsidermedia

Portál Outsidermedia přináší překlady několika článků ruských politologů a novinářů o současných velkých tématech - posilování přítomnosti ruské armády v Sýrii, volby v Řecku a momentální stavem rusko - izraelských vztahů.

Západ je ve slepé uličce: Moskva volí poučenou strategii

Sergej Čerkasov
22. září 2015

V poslední době se soustřeďuje stále se zostřující vojensko-politické střetnutí Ruska a USA do syrského přístavu Latákija.

Západ se silně nastražil před snahou Moskvy hrát důležitou roli v konfliktu v Sýrii. Pentagon to přiznal a promluvil o úmyslu Moskvy vytvořit v Latákiji leteckou základnu. Kreml to sice nepotvrdil, ale na podstatě věci to nic nemění. Základnu budujeme a před nikým se neschováváme. Dokonce s tím spěcháme. Jenom ale proč?

Napřed je vhodné připomenout události dokazující, že dnes není pro Rusko území důležitější než je vzdálená Latákija.

* Jisté americké noviny daly ve známost, že na syrské letiště Bassel al-Assad byly přepraveny z Ruska čtyři moderní víceúčelové stíhačky Su-30SM, dva mobilní komplexy protivzdušné obrany Pancir-S1, dva útočné vrtulníky Mi-24 a dva víceúčelové Mi-17.

* Dne 20. září 2015 byla ruská letecká skupina pod Latákijí posílena čtveřicí bombardérů Su-24M, provázených vojenským přepravním letadlem IL-76, která přiletěla z Mozdoku přes Írán.

* Vyhodnocení údajů kosmické špionáže umožnilo určit americké agentuře blízké CIA, že je okolo budované vojenské základny rozložena ruská praporní taktická skupina sestávající ze dvou motostřeleckých a jedné tankové roty. Do bojového postavení je přivedena dělostřelecká baterie. Množství a celková hmotnost přepravených nákladů svědčí o tom, že kromě vzdušného mostu, zajištěného ruskými těžkými dopravními letadly An-124 Ruslan, je prováděno plynulé zásobování nové základny také po moři.


Těsně před tím se ukázalo, že Rusko hodlá v Sýrii zřídit dvě vojenské základny. Tou další má být Tartus, kde jsou naši vojáci od roku 1971. Toto zařízení nikdy neaspirovalo stát se skutečnou vojenskou námořní základnou. Má malou rozlohu, jsou tam jen dvě malá kotviště, kasárna, budova štábu, dvě malá skladiště a pár jednoduchých hospodářských objektů. Taktéž ochranu zajišťuje pouhých 40 členů námořní pěchoty ze Sevastopolu, kteří mohli tak akorát plašit místní bandity. I přes takto slabé zabezpečení tam dokázala Moskva opravovat své lodě a ponorky.

Krom toho Tartus umožňoval námořníkům odpočinek na souši po službě trvající od šesti do jedenácti měsíců. Moskvu stále znepokojovala psychická i fyzická únava posádek. Prašný a opuštěný Tartus dovoloval posádkám vyjít alespoň na pevnou zem.


Po rozpadu Sovětského svazu byla v roce 1991 rozpuštěna 5. operativní eskadra, ruští námořníci opustili Středozemní moře, kotviště v Tartusu rychle osiřela a osud této materiálně-technické základny doslova visel na vlásku. Z nějakého neznámého důvodu byl Tartus ponechán ve vojenské námořní základně Ruské federace.

Po čase se stalo jasným, že bez Tartusu se Rusko nebude moci vrátit do Středozemního moře. Nyní ruská vláda řeší přeměnu 720. materiálně-technické základny na první plnohodnotnou ruskou vojenskou námořní základnu ve Středozemním moři. Je již známo, že se má osazenstvo základny zvýšit na 1700 osob.

Na Západě se okamžitě chopili příležitosti, učinili z tématu top zprávu a rozvířili maximální propagandistickou bitvu. Zvýšení ruské vojenské přítomnosti v Sýrii podávají jednoznačně a primitivně: Moskva chce prý podržet prezidenta Bašara Asada, který z pohledu Washingtonu a Bruselu ztratil legitimitu a musí odejít z politiky.

Jiná varianta je, že mají ruští vojáci