Dnes, kdy píši tyto řádky, je tomu přesně 200 let, kdy byla podepsána 26. září 1815 spojenecká smlouva mezi Ruskou impérií, reprezentovanou Alexandrem I, Pruskem a Rakouskem. Během několika let se ke spojenecké smlouvě přidaly prakticky všechny křesťanské monarchie toho času. Rusko osvobodilo Evropu od napoleonské hrůzy a spojenecká smlouva měl za cíl vyloučit, nebo alespoň značně omezit možnosti nových válek v Evropě, a tím zajistit mírový rozvoj v Evropě. Skutečností je, že snaha Alexandra I nebyla korunována úspěchem. I když výchozí podmínky byly všeobecně hodnoceny více než pozitivní a jednoduché: Princip bratrství, faktického odstranění hranic a křesťanské spravedlnosti mezi smluvními partnery. Vše, co káže EU. Jak ale historie ukázala, nestandartní řešení navrhnuté Alexandrem I nebylo po chuti smluvním partnerům. Ruskému impériu se nepodařilo spojit svět myšlenkou míru. Spojenci, jak víme z historie, podvedli. Ani Ruská federace se z opakovaných podvodů západních spojenců, a jak se zdá, až do příchodu Putina k moci, mnoho nepoučila. Dnes se mi jeví situace jinak.
Zítra, 27. září bude hovořit z tribuny OSN prezident Putin. Jsem přesvědčen, že tón řeči bude klidný a ve velkém protikladu s 4 hodiny 29 minut trvajícím projevem Fidela Castro v září 1960, projevem Nikity Chruščova v OSN 12. Října 1960, nebo vystoupením Arafata v OSN s pistolí v kapse 13. Listopadu 1974 a svojí výzvou “Today I have come bearing an olive branch and a freedom fighter’s gun.” “Do not let the olive branch fall from my hand.” Putin nebude mluvit ani v náznaku o nebezpečí mimozemšťanů, které přinesl na půdu OSN ex-prezident Reagan 21.
putin 09
Promo článek:
Promo článek
↧