Druhá světová válka v Číně 1937-1945, video. Oslavy vítězství – Čína velebí českého prezidenta. Přehlídka k 70. výročí konce války, video Vrcholní západní politici se nezúčastnili oslav 70. výročí konce 2. světové války v Číně s odůvodněním, že vojenská přehlídka, která byla součástí oslav, je namířena vůči Japonsku. Výjimkou byl český prezident Zeman, kterému je účast domácí i zahraniční politickou scénou vyčítána, ale o tom teď není řeč. Čínský prezident Miloši Zemanovi a českému národu velmi poděkoval za to, že jako jediný západní politik se oslav zúčastnil a vyjádřil tak úctu obětem války. V čínských médiích se objevuje kritika na neúčast ostatních západních představitel, prezident sám se k tomu vyjádřil jen s tím, že je každého věc, jak se rozhodl, ale že od USA a Británie by účast očekával proto, že se bojů proti Japonsku účastnily (zdroj). Zajímalo mě, jak vlastně 2. světová válka v Číně probíhala a v čem byl ten čínsko- japonský problém, kvůli kterému západní politici účast odmítli. O tuto kapitolu války jsem se nikdy příliš nezajímala a dopátrala jsem se, že mezi Čínou a Japonskem jde o dlouhodobé napětí, o čemž svědčí i fakt, že japonský premiér se z účasti na oslavách omluvil (stalo se tak ihned po výbuchu na americké vojenské základně v Japonsku). A že mimo různých potyček probíhaly mezi zeměmi dvě války. První probíhala v letech 1894-1895, druhá od 7. července 1937 do 2. září 1945 a šlo o válečný konflikt mezi Čínskou republikou a Japonským císařstvím. Tato válka se stala součástí 2. světové a někteří autoři její počátek považují za počátek druhé světové války. V Číně proběhla největší vojenská přehlídka v historii Válka představovala vyvrcholení dlouholetého nepřátelství mezi Japonskem a Čínou, které se od roku 1931 projevovalo celou řadou rozsáhlých ozbrojených incidentů. Válka, která měla realizovat plány japonského císařství na získání pozice první velmoci Asie, se rozrostla v roce 1941 ve světový konflikt, když Japonsko napadlo i Spojené státy americké a britské a holandské kolonie a skončila až kapitulací japonských vojsk v září 1945. Počátky konfliktu Už v 19. století začalo japonské císařství hledat nová území a kolonie pro naplnění velmocenských ambicí. V roce 1874 podniklo trestnou výpravu na Tchaj-wan, poté donutilo korejského krále umožnit přístup japonským obchodníkům do své země. V roce 1894 Japonci vpadli na Korejský poloostrov, ze kterého vytlačili Číňany a obsadili jižní Mandžusko. Po této porážce – první Japonsko-čínská válka– byla Čína roku 1895 nucena Japoncům ostrov Tchaj-wan předat. V roce 1904 napadli Rusko a porazili baltské loďstvo, které proti nim vyslal car Mikuláš II.Tato Pyrrhova vítězství však Japonsko stála kolem 200 000 mrtvých a zcela ho ekonomicky vyčerpala. Hospodářská krize a nová území Během hospodářské krize došlo ke zhroucení mezinárodního obchodu, na kterém bylo Japonsko závislé. Pokud se tedy chtělo udržet mezi velmocemi, muselo získat další nové trhy a zdroje surovin. Proto začalo expandovat na sever. Prvním krokem byl Mukdenský incident z 18. září 1931, po kterém Japonci ustanovili v severní Číně v provincii Mandžusko loutkový stát, do jehož čela dosadili posledního čínského císaře Pchu-i. Záminkou k tomu se stal incident na jihomandžuské železnici, který zinscenovala japonská tajná služba v září 1931 a svedla jej na čínské „bandity“, když nechala explodovat na kolejích nálože. Bezprostředně poté zahájily japonské síly, mající za úkol střežit bezpečnost železnice, odvetnou operaci k posílení bezpečnosti japonských občanů a jejich majetku, což bylo oficiální zdůvodnění agrese. Podobný scénář měl další japonský útok, když Japonci pod záminkou, že postaví plavecký bazén, umístili v betonových valech dva moždíře ráže 240 mm, které ukořistili Rusům během války v roce 1905, a které namířily na policejní kasárny a letiště. Japonsko na to uplatnilo leteckou podporu a další posily a 21. září překročilo čínské hranice a vtrhlo do Mandžuska. Za nečinného přihlížení USA a Británie a přes bezmocné protesty čínského delegáta v OSN a za minimálního odporu ustupujících čínských vojsk japonská armáda obsadila do 5. února 1932 celé mandžuské území, aby zde 1. března téhož roku Japonsko zřídilo loutkové císařství Mandžukuo. Japonské obsazování čínského Mandžuska v roce 1931 V roce 1937 Japonci dobyli Peking, dalším cílem byla Šanghaj. Bitva i přes japonskou technologickou převahu trvala celé tři měsíce. Poté následoval Nanking, tehdejší hlavní město Číny a dobytí Nankingu bylo provázeno otřesnými krutostmi (Nankingský masakr). Následně bylo hlavní město přesunuto do Čchung-čchingu. Ale ani agresivní a bezohledný postup nevedl k porážce Kuomintangu (Čínská národní strana), a tak se „čínský incident“ (jak tuto válku nazývali Japonci) protáhl až do konce 2. světové války. Spojené státy a Spojené království podporovaly generála Čankajška a dodávali mu zbraně a tento „čínský incident“ pak nutil japonské velení shromažďovat zde stále větší síly, které nemohlo použít jinde
↧