Zdá se, že neustálé snahy ve vládních úřadech o reformy s cílem ušetřit rozpočtové prostředky dosáhly svého vrcholu. Když se podařilo přesvědčit ministr vnitra V. Kolokolceva snížit o více než 100 tisíc pracovníků řady policie, je v plánu učinit pokus u posvátného ministerstva pro mimořádné situace.
V kabinetu ministrů vznikla myšlenka, aby se ministerstvo pro mimořádné situace včlenilo do ministerstva obrany v podobě nového druhu vojsk - vojsk civilní obrany. Motivace je jednoduchá, vysvětlil "Argumentům týdne"úředník, který je se situací obeznámen: "Jedná se o výrazné snížení finančních prostředků vzhledem k jednotnému materiálnímu a technickému vybavení, nákupům zařízení, uniforem, výzbroje a speciálního vybavení."
"Zadruhé - byl by to návrat vojsk do pro ně obvyklé struktury, protože svého času bylo na základě civilní obrany vytvořeno ministerstvo pro mimořádné situace. Bylo by to přirozené i proto, že v poslední době je armáda stále více zapojována do protipožárních akcí. Zejména do boje proti lesním požárům, nad nimiž ministerstvo pro mimořádné situace fakticky ztratilo kontrolu. A je lépe koordinovat opatření v rámci jednoho rezortu," poznamenal úředník. Podle jeho odhadů mohou úspory podobných ekvilibristických akcí dosáhnout desítek miliard rublů.
V rámci ministerstva, které je domovinou současného ministra obrany Sergeje Šojgu, nyní slouží více než 200 tisíc vojenských a civilních specialistů. Zhruba to odpovídá početnosti pozemních vojsk. Je pochopitelné, že taková fúze přidá na administrativním a finančním významu ministra obrany.
Ale protože všichni ministři silových struktur spadají do kompetence prezidenta, musí být toto rozhodnutí nejprve schváleno v jeho administrativě. V této situaci má také velký význam názor samotného Sergeje Šojgu, který musí rozhodnout, zda by souhlasil, aby se opět stal hlavním záchranářem v zemi.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr.Vladimíra Grulichová